Znáte to taky? Na
e-shopu se do kitu nebo kolekce zamilujete a už se nemůžete dočkat, až vám
ho/ji paní pošťačka doručí domů. Otevřete balíček plny očekávání, kocháte se
tou nádherou a už vymýšlíte, co z toho vyrobíte. Máte skvělé nápady, sednete k
tvoření a nic. Prostě to nejde. Kombinujete, přeskládáváte, přemýšlíte,
pinterestíte, googlíte inspiraci, trápíte se, … a ne a ne to prolomit!
Moje zkušenosti s
výběrem kitů bych rozdělila do tří kategorií. První kategorie je, že se mi kit
líbí už na e-shopu, doma jsem z něj stále nadšená a skvěle se mi s ním i
pracuje. Nebo se mi naopak na e-shopu zase tak nelíbí, ale láká mě ho zkusit, a
nakonec se mi z něj tvoří báječně. A třetí kategorie je oříšek. Na e-shopu
vypadá skvěle, ale po rozbalení jsem trochu rozpačitá a nevím, co s ním. Tak co
s tím?
Takové kity si
nechávám na později. Zkusím si trochu zatvořit, udělat jedno přání nebo stránku
do alba a pak ho odložím a nechám uležet. Neprodávám ho, nerozebírám na
jednotlivé položky, ani nedávám mezi ostatní scrapmateriál. Kity si nechávám
pěkně pohromadě. Většinou mi z něj nejde tvořit, protože se kit hodí na jiný
styl, než jsem zvyklá. Nebo jsou tam ozdoby jako třeba visačky, které moc
neumím používat. A nebo je na mě moc barevný, příliš výrazný. S každým kitem se
pracuje trochu jinak.
A pak
když se čas od času kity probírám a přemýšlím, co bych kde zkombinovala, to
přijde. Dostanu nápad anebo chuť to opět zkusit. Tak jsem to měla s prvním Card kitem od Papero Amo. Neodolala
jsem těm razítkům a tekutým enamelkám. A ty barvy, ach! A proč mi nesedl? Byly
to mé scrapové začátky a styl Clean and Simple, po kterém tento kit přímo volá,
byl nad mé síly. Ráda totiž zdobím, kompozici dopředu moc nepromýšlím a dílo mi
vzniká spontánně pod rukama podle aktuální nálady. A Clean and Simple si přeci
jen trochu té předpřípravy žádá.
 |
| Zdroj obrázku tady. |
Tento
týden se mi zachtělo střihnout si nějaké to přáníčko a tenhle Card kit na mě
smutně koukal z krabice. Zrovna jsem měla natisknutá razítka zvířátek od PA a ta se ke kitu náramně
hodila. Tak jsem se rozhodla spotřebovat nějaké odřezky papírů… A vzniklo 7
přání.
Nejdřív jsem si
poskládala papíry a papírové výseky na základy přání. Chtěla jsem, aby přání
měla nějakou strukturu a trochu odlesku, tak jsem natisknutá zvířátka přetiskla
ještě jednou embossovacím inkoustem, poprášila je průhledným embossovacím práškem
a zapekla horkovzdušnou pistolí. A pak vybarvila akvarelovými fixami.
Mimochodem, kdo
neumí moc vybarvovat jako já, tak je zapečení průhledným embosovacím práškem
dobrou volbou, protože máte jasně dané ohraničení vybarvované plochy. A pokud
chcete vybarvovat akvarelově a nemáte jiný inkoust než ten na bázi vody, tak
takový inkoust se vám s použitím techniky horkého embossingu už nerozmaže.
A pak už jen doplnit
zvířátka na přání a nalepit. A tady to je. Jelínek. Jeden
designový papír 15x15 cm rozříznutý napůl, tekuté enamelky, pár ozdob, razítko
a hned dvě minipřáníčka. Ťuťu, ňuňu.
Hopy hop zajíci.
Opět jeden designový papír, pár ozdob a razítko. Na přání vpravo jsem použila
jako dekoraci i malé odřezky papíru. Odřezek jsem dala vždy na místo se shodným
designem a trochu ho posunula doleva. Tím vznikl vlnitý 3D efekt.
Malí drsňáci
jezevci. Tady jsem použila zbytky dvou designových papírů. Přání vpravo je
poskládané jen z odřezků.
A jedna liška ryšavá
nakonec. Něžnost sama.
A jak to děláte vy,
když vám materiál nesedne? Zkoušíte nebo posíláte dál?
A kde všude jsou kity k sehnání? Víc o tom tady.
A kde všude jsou kity k sehnání? Víc o tom tady.